Konec světa odložen na neurčito

25. března 2011 v 22:43 | Cassie |  Diary
Možná, že jste si někdo povšiml, že stále žijete a planeta je pořád v celku... Milí zlatí, jenže to je chyba v matrixu, optický klam. Fajn, tak je to prozatimní a provizorní realita, jen na přechodnou dobu, dokud se opět nesejdeme - a tentokrát to bude definitivní pápá lidstvu a této rozkošné Zemi.


Ráno jsem měla očividné problémy, vstala jsem dost pozdě a tak jsem nestíhala zhola nic... ani si vzít nějaký pořádný jídlo ani najít nějaký kulturně vhodný oblečení. Skončila jsem u hromady sladkýho a rozškubanýho trička Iron Maiden a potom hezky klusem dolů ke gymplu na autobus. Stíhala jsem to tak tak, ale přece jsem tam byla dřív než učitelka, která beztak měla zpoždění.

Když jsme se všichni vzorně usadili do té kraksny, která vypadala, že se za chvíli rozpadne a na výlet pojedeme maximálně na kole, mohli jsme vyrazit i když nám někdo chyběl. Jedna děsně inteligentní spolužačka (kterou nikdo nemá rád, i když - nechci být zlá), ale k tomu se za chvíli dostanu. Seděla jsem vedle Lizzy a rozebíraly jsme vcelku nudná témata, prolistovala jsem enigmu a pak jsme začaly polemizovat o tom, proč Achatinofilka nejede. Krátká výměna SMS;
*mimochodem ty hrubky a překlepy jsou přesně opsaný z doručených SMSek*

"Ahoj, proč nejedeš? Jsi nemocná?"

"Ne ztratila ksem plan a mama mi rikala ze se jede v osm hodin tak jsem to zkonila a nestihla..to nic.sned priste."

"Ty jsi pako :D"

"Az tak mpc velky pako nejsem,ono bytacilo kdybi jako vzdycki nekoho napadlo mi zavolat ja bych mohla bejt za pet minut dole a stihnout to ale nikomu jsem asi nechibela.necnapu to, ucitelk vzdycky vsem vola pokud nekdo chybi ale dneska nic?"

- No, o inteligenci této osoby se můžeme dohadovat... i když je docela legrace, že z ní smíchy umíral snad celej bus a měla pravdu, nikdo ji nepostrádal, nikomu nechyběla. Není hezké smát se cizí hlouposti, ehm.

Následovně jsme dělaly s Pukky a Lizz nějaký koniny s foťákem, což byla dost sranda... jenže pak když jsem se podívala na jednoho spolužáka, na Máju, tak jsem jen tak z ničeho nic dostala výtlem jako beruška... prostě jsem hejkala na celej autobus a nikdo to nechápal, ale to je vedlejší, vzhledem k faktu, že kdykoli jsem se na Máju podívala tak jsem se začala řehtat. Takhle to bylo dost dlouho v kuse a vážně jsem musela vypadat jako dost jetej nadčlověk, což samozřejmě jsem, přece jen jsem reprezentace.

Nadále jsme při cestě tam provozovali jistý druh sázek, tedy o to, jak dlouho se vydržím nesmát... můj rekord byl 36 vteřin, úspěch, ne? Ano, myslím, že jsem si při cestě silně namohla bránici a velmi přetížila dýchací svalstvo vzhledem k mému "astmátku".

V Brně jsme byli za tři hodiny, což v tý rachotině bylo teda dost o život, ale tak co... Nejdříve jsme zamířili na Terakotovou armádu, ze který jsem si moc dojmů neodnesla, prostě jsem to nijak extra nevnímala. Originální kopie.

Nedočkavě jsem přilítla do Vaňkovky, kde jsem hopem vzala Káfko a můj oblíbený B-smart se stripsama a vydala se k tý kašně nebo co to jakože je, čekat na Rebeccu (( "Jak se jmenuješ holčičko?" "Komodor...")). Docela zklamaně jsem myslela, že už nedovalí, protože měla vcelku zpoždění. Očima jsem hledala něco vyblitě zelenýho a ono nic. Nakonec se předemnou vynořila osoba s pozdravem "ahoj ségra" a já mohla jen polemizovat o barvách ohozu (byla to khaki a tečka!). Procházely jsme se Vaňkovkou a kecaly o všem možném i nemožném, při čemž vše běhalo jako na drátkách, žádné trapné pauzy ticha nebo tak něco prostě... jsme si sedly na hned.

Po chvíli jsme měli se třídou vyrazit na historickou prohlídku města, což znamenalo k smrti nudné courání po památkách (nic proti, Brňáci, ale podle mně je Brno město jako každý jiný). Moji geniální maličkost osvítilo světlo a rozhodly jsme se ukecat třídní aby mohla Rebecca taky courat po památkách, třídní to nevadilo a já s Rebecou jsme byly vskutku potěšené, že se náš osobní čas ještě protáhne... pokračovala debata o všem, třeba i o nesmrtelnosti chrousta. Až na pár seků (jakože jsem začala na celou ulici vyřvávat písničku ze Šmoulů a následovně jsme unisono pokračovaly se vším možným a obodný hlášky... jako třeba nehoráznej výtlem při tom, když jsme komentovaly historický výklad včetně hořivosti dřeva v Petrově - nadává se tomu tak, ne?) a s hodně dobrou představivostí jsme vypadaly jako naprosto nevinné bytosti, které v pohodě splynou s davem a vůbec se nesmějou za každou větou.

Kdykoli mně něco zajímalo, jakože toho nebylo moc, tak jsem se Rebeccy zeptala a měla jsem to z první ruky, hehe. Ehm. Z toho courání už mně vážně docela solidně bolely nohy (to víte, neprošlapaný steelky a moje paty rozedřený do krve... katastrofa!) a navíc už se blížil čas rozchodu a tím pádem i setkání s Moi a Klášou. Už mi psaly smsku, že jsou ve Vaňkovce a my jsme prostě neměli ani omylem čas to stihnout, tak Rebecca zavolala a zařídila aby holky dorazily na Svoboďák, kde jsme následovně s naší třídou museli zkoumat takovou tu divnou věc. Hodiny nebo něco takovýho to bylo (řekla bych, že to vypadalo jako všechno, jen ne hodiny) a měli jsme se třídou zjistit jak to funguje. Přiznávám, že jsem to hned vzdala a stoupla si mimo dav k Rebecce.

Po chvíli jsem spatřila dvě osoby, které na nás už z dálky zuřivě mávaly a zubily se. Hm, skvělé uvítání. Musím říct, že "dámy" my byly už od první chvíle sympatické a opět nenastávaly žádné trapné chvíle ticha, i když jsem někdy byla totálně zmatená z toho, co se řeší, protože jsem lidi o kterých se dohadovaly neznala. Nakonec jsme beztak skončily u naprosto nepodstatných a šílených témat, tudíž další nájezdy na moji milovanou bránici. Musím říct, že mně hodně mrzí, že jsme spolu strávily tak málo času, což se samozřejmě musí napravit.

Každopádně jsem měla pocit, že lidi v okolí měli jisté sklony dostat infarkt, když jsme se začaly "jen tak" tlemit jako cvoci, což samozřejmě jsme.

Mám i pár památečních fotek, které sem zítra velmi ráda hodím i s těmi z koncertu.
Ještě si postesknu nad tím, že jsem objevila své spřízněné duše, které ale přebývají dost daleko, což znamená tři hodiny cesty, urgh, docela mně to štve, protože to odpoledne bylo vážně na tuty nejbezvadnější odpoledne za poslední dobu a fakticky jsem si to užila. Sice jsem ve zkoušce z Brněnského hantecu propadla, ale příště už to třeba bude lepší. Snad bude příště... teda, nejsem si jistá, jestli jsem holky netraumatizovala natolik, že už se s mojí geniální maličkostí ani přes net nebudou chtíti spojiti, ale to snad ne. Já myslím, že to semnou přetrpěly celkem v cajku, na to, že málokdo semnou vydrží aniž by se mně pokusil něčím praštit.

Nu, cesta zpátky proběhla v zajímavém duchu. Tedy alespoň první část, protože to, jak hrabalo naší třídě bylo naprosto neskutečný, i když v druhé části jsem se málem ukousala nudou... Každopádně to byl skvělej den, sice kapánek šílenej, ale skvělej!

PS: Omlouvám se, za nesplněná očekávání... přece jen tam neměli lustr!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 VelííQ | Web | 25. března 2011 v 22:52 | Reagovat

Se ti sem asi nevešel celý článek... ;) :D No.. :) Je fajn, že jste si rozumněly. Já bych měla strach, že si nebudeme mít co říct... Jako myslím, kdybych se měla setkat s někým koho znám jenom po netu... :D Jsem trošku nervóznější a uzavřenější typ no... Ale to je jedno. No, jsem zvědavá jakto s tím koncem světa dopadne...:D :)

2 VelííQ | Web | 25. března 2011 v 22:52 | Reagovat

Aha.. :D :D Hlavně, že jsem to aktualizovala... :D Už to je dobrý.

3 Sebby- Zewla | E-mail | Web | 25. března 2011 v 22:53 | Reagovat

:-D Bylo to prostě bezva :-D Jinak náš hantec... Je to strašně zajímavý zkoumat, že to, co se učíme ve škole (že tomu prostě nikdo krom moraváků nerozumí) je pravda :-D Jinak to prostě musíme zopakovat :-D

4 Sebby- Zewla | E-mail | Web | 25. března 2011 v 22:57 | Reagovat

VilííQ- kdyby ses setkala s náma, rozhodně bys o čem mluvit měla... Jsem strašně konverzační typ :-D Jako možná by ses nás lekla, to je taky možnost :-D

5 Sebby- Zewla | E-mail | Web | 25. března 2011 v 22:58 | Reagovat

Promiň VelííQ, ti tady komolím přezdívku :-D překlep :-D

6 The VelííQ | Web | 26. března 2011 v 11:52 | Reagovat

[5]: Jo jo to asi jo... :D :) Jenom ze začátku bych asi byla trošku zticha... :D Ale určitě bych se vás nelekla..;) :D :D Jo a v pohodě... :)

7 Moi Keiniku Sangová | Web | 27. března 2011 v 11:17 | Reagovat

Místo lustrau pověsíme vikomta Druitta omotanýho světýlkama na stromeček! Háhá! :-D

8 Danny | Web | 27. března 2011 v 13:49 | Reagovat

Chození škodí zdraví :D
Ty SMSky byly super,češtinářku by asi kleplo :)

9 VelííQ | Web | 31. března 2011 v 21:52 | Reagovat

Jé.. Já ti prostě musím odepsat... :D :) Děkuju, že tam řadíš i mě... :) Já tebe taky... :P  A vážím si toho... :P :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama