Chjooo, zlatá masožravá brokolice

17. června 2011 v 23:25 | Cassie |  Krabička od sirek
Žbleh, žbleh. Kecám zas nesmysly, ignorujte moji demenci. Pokud budu psát nesmysly, nevšímejte si toho, kecám po ICQ s kámošem, takže možná budu mlet nějaký kraviny. Stále kecám s kámošem, ale zjistila jsem, že předchozí věty se mi vůbec, ale vůbec nelíbí. Kapiš? Prostě už ani psát neumím. Píšu jednotvárně nudně a opakuju se. To je nehezké... tak popojedem.


... žiju. Nevím jakým způsobem jsem toho docílila, ale žiju. Přežila jsem písemky, zkoušení, všechno. Možná kvůli notné dávce flegmatismu, která mi v poslední době nechybí. Všechno je mi absolutně totálně šumák. A co... možná na tom závisí moje budoucnost, ale i tak. Prostě nezájem.

Jo, tak jsem dneska dostala čtyřku z fyziky a čtyři mínus z chemie (ach jo... když jsem měla blbě tři věci z deseti, to je dost drsný známkování, ne?) a co já s tím? Usmála jsem se a jdu dál, nějaká známka mě vážně nervy netrhá. To je prostě život, nejsem dobrá, jsem špatná, tak se s tím musím smířit. Nějakým způsobem. A když tomu svědčí flegmatismus, tak proč né, že?

Ne děcka, tohle není sebelítost. Tohle je znechucenost. Jsem znechucená sama sebou. Ach jo, Cass, kam jsme to dopracovaly? Nevím holka, to fakt nevím.

Horší je, že mezi mejma flegmatickejma stavama se objevuje moje naprosto čistě cholerická povaha. Jsem schopná někomu omlátit hlavu o zeď, a to myslím doslovně. Prostě vystartuju kvůli nějaký blbosti a jsem schopná vážně někomu něco zlomit.
Školu si krátím představami o nádherných smrtích mých milovaných a drahých spolužáků.
Jsem zralá na psychiatrii, taky běžně vidíte jak spolužákům mlátíte hlavou o lavici a usmíváte se nad stříkající krví?
Takhle já trávím přestávky, do uší mi vyřvávají sluchátka, čmárám si naprosto bezmyšlenkovitě (ale vzejdou z toho řekněme dost morbidní obrázky, když nebudu líná, vyfotím zejtra svůj sešit češtiny, eh) a vymýšlím nový mučíčí metody pro určitý lidi. Nádherná představa. Navíc jsem ztratila snad i zbytky citu. Prostě jsem zralá na psychinu a to to beru realisticky.

Svěrací kazajku na můj královský majestát. Ale vážně, je to semnou v háji, moje morálka jde do prdele. Kašlu na všechno. Absolutně na všechno. Teda skoro na všechno... ještě jsou lidi na který nekašlu, vážně.

Třeba dneska jsem šla ven s borcem, kterýho ani neznám. Prostě jsme si psali na fb, je to ex mý kámošky no a tak jsme se dohodli, že teda půjdem ven, no. Normálně jsme se sešli u pennáče, kde jsme chvíli kecali a pak jsme zamířili na sídlak koupit nějaký pivko, samozřejmě jsme skejsnuli u zimáku, páč se nám nechtělo do kopece *nevinně si píská*. Tak jsme kecali, mrtě, všechno cajk, docela jsme se bavili, má fakt dobrý historky. Nevím jak dlouho jsme tam tvrdli, ale kolem šli dva týpci, který jsem taky nikdy neviděla, ale jsou to Jirkovi (to je ta osoba, co jsem s ní šla jen tak ven, ehm) bejvalí spolužáci, tak kecali, nějak jsem se s nima dala do pokecu i já (i když furt měli narážky na můj věk a na gympl.. no což, nedivím se jim).

Nakonec jsme dokonce i ten kopec vyšlápli, kluci zamířili koupit nějaký pití (jestli mě někdo prásknete, tak si vás usmažím za živa jako karbanátek!), já na ně čekala v lesejku. Nakonec jsme se prodrali do hlubin lesíka a zjistila jsem, že kluci to maj fakt vymáklý, vlastní stromovej úkryt, docela krutý.

Tak jsme si tam tak sedli, kecali o všem možném a nemožném a popíjeli (jááá jen máálo, nějaký to pivo, no, kvůli voctovi si nemůžu dovolit moc, ještě by na mě vytáhl alkohol tester, bwheh). Takže dneska jsem byla venku v lese a chlastala se třema šestnáctiletýma klukama, který jsem předtím v životě nikdy neviděla. Docela zajímavý, jsem asi vážně trošku psychopat. Každopádně to bylo bezva, a dohodli jsme se, že zajdem zas někdy ven, sranda byla, všechno v cajku. A stále žiju. Z čehož vyplývá, že Cassie Michaelis prostě přežije všechno!

Hm. To vás všechny stopro zajímá. Každopádně se chci omluvit všem mým oblíbeným blogerkám, protože čtu všechny jejich články, ale dospěla jsem do takového stádia lenosti, že už jsem i líná komentovat. Každopádně to o víkendu napravím a slibuju dloooouhatánskej komentář.

Hm, Jarin si příjde za devět minut pro internet, a nejvtipnější je, že je mi to úplně jedno. Dan, se kterým jsem doteď kecala a u toho koukala na Moje sestra vlkodlak 3. šel právě do hospody a ani jsme to nestihli dokouknout, ale neva, to se napraví jindy, no. Akorát si musím pamatovat, že jsme to stopli na ‎0:47:35. Tak.

Kdybych nebyla pro dnešní den takovej flegmatik, tak jsem vážně, ale vážně naštvaná na jistou osobu od H, ale to si nechám na jindy. Stejně není komu to povídat.

Hmm, je mi horko a blíží se lhůta odevzdání netu, tak už to asi vypnu, stejně není o čem psát (zrovna když jsem se rozepsala, no). Pokusím se něco normálnějšího sesmolit o víkendu.

Svěrací kazajka s váma!
Cass
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Danny | Web | 18. června 2011 v 13:22 | Reagovat

Skoro vždycky mě napadne,jk ty tvoje nadpisy souvisí s článkem? :D

2 VelííQ | Web | 18. června 2011 v 13:31 | Reagovat

No, takový morbidní myšlenky nemám, ale taky si všímám, že bych nejradši všem v mým okolí rozbila obličej... :D Ale ne, takový, jako u tebe to není... Ale taky mám pocit, že začínám bláznit. Tak doufám, že to přejde... u tebe, i u mě... :D

3 Kláša, Flaška... | E-mail | Web | 18. června 2011 v 22:24 | Reagovat

Hmm musíš mi pak napsat, ve kterým tom blázincu budeš, abych věděla, kde se potkáme :-D Celej výlet jsme s holkama okomentovaly tak, že kdyby nás viděli třeba profesoři nebo někdo nezasvěcenej (spolužáci už si zvykli), tak by nás šupem odvezli do blázinca (nooo ono asi není moc normální, když běháte po kempu v pyžamu s medvídkama, super zajímavým účesem na hlavě a ještě váš obličej vypadá jako omalovánky, případně když v pyžamu, mega šátku, zavěčeným na krku jako plášť a tím vším okolo tančíte u tyče a napodobujete při tom Grella v muzikálu, no... Ale jak říkám, spolužáky to ani moc nepřekvapilo, je prófové si myslí, jaký jsme slušný holčičky, no... :-D ). Zážitek, vážně :-D

4 Moi Keiniku Sangová | Web | 19. června 2011 v 9:43 | Reagovat

Joo, a zas sme na tom stejně. Taky jsem líná komentovat, btw :-D A co se školy týče, mám pocit, že ze mě všichni dělaj debila a zuby nehty se brání tomu, abych se byť jenom o píď zlepšila v čemkoliv. Přestávky trávím umíráním smíchy (a přemýšlením, čemu že se to vlastně směju), případně žasnutím nad orgiema, který se odehrávaj v lavici před náma. No...uvidíme se na psychině! Grell s tebou! :-D

5 Mishell | Web | 22. června 2011 v 9:43 | Reagovat

Ahoj, v soutěži jsi vypadla, mrzí mě to ale bylo to těsné..

6 Lexie | Web | 23. června 2011 v 11:26 | Reagovat

nejsi jedniná koho kdo se představuje smrt svých spolužáku .. :)

7 Omel | Web | 25. června 2011 v 22:06 | Reagovat

... o.O ..

8 Lexie | Web | 27. června 2011 v 21:55 | Reagovat

Rozhodla jsem se, že přijmu spoluadminku. Byla bych ráda, kdyby ses koukla a při mém štěstí třeba zvážila jestli bys neměla zájem :)

http://katherine-fan.blog.cz/1106/hledam-spoluadminku#add-comment

9 Veronika | Web | 9. července 2011 v 11:17 | Reagovat

Neboj, to je normální. Taky si představuju, jak někoho mlátím do hlavy o roh tolu a nebo o schody a nebo o okno. No normální to asi není. Ale alespoň jsem našla někoho, kdo má stejný představy jako já :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama