Prý, že vypadám na dvacet šest...

10. června 2011 v 17:20 | Cassie |  Výžblepty
Po dlouhé článce přicházím s dobou... teda, po dlouhé době přicházím s článkem zaměřeným na něco jiného než témata týdne a obdobné bejkárny, bwhehe. Obvykle neobvyklá směska o mém bezva komplikovaném životě, ej.


Chci něco napsat, chci něco napsat, chci něco napsat! Nemám ráda, když tohle místo hnije, chtěla bych to tu udržet ještě nějaký ten pátek minimálně. Což je docela vtipný, vzhledem k faktu, že moje aktivita na tomto krásném radioaktivním "mucQ" blogu jde stále značně do mínusu, bwheh. Za to můžou erupce na kedlubně... teda měsící. Ale vezměte si to... za rok 2010 jsem napsala dvacet-dva článků... a to v jednom měsíci, konkrétně v prosinci. No a za tenhle rok čtyřicet devět, což je sice hezké, ale v lednu to bylo dvacet tři, v únoru už pouze dvanáct, v březnu počet článků slezl na osm, v dubnu už jsem přidala jen dva (cožee?), v květnu tři a teď píšu druhý červencový. Huh, uf. Taky vás to tak děsí? Já vím, že nikoho počet mejch nudnejch článků o ničem nezajímá, ale to je jedno, jen jsem si chtěla postěžovat na sama sebe. A taky si nostalgicky zavzpomínat na myffstories - přiznejte se děcka, najde se mezi vámi někdo, kdo si ještě moje staré útočiště pamatuje?
No. To. Je. Šumák.

Řešme mnohem důležitější problémy... aneb ať žijí komplikované vztahy. Třeba školu. Jo, jeden velkej error, že by, že by? Závisí na tom moje budoucnost *hystericky řve*! Tak takhle, moje budoucnost, páč se vysvědčení z konce osmičky posílá na střední (ne, ne, ne, na tom gymplu nezůstanu!) a protože mi matka jinak zatrhne kompletně celej program na prázky... pokud mi bude vycházet čtyřka. Což je vtipný, protože mi jich vychází možná i víc.

No. No. No. Tak se na to koukneme realisticky, z čeho by mi mohla vycházet čtyřka... hů, z informatiky. Musím napsat dobře tu písemku. Hůů... možná, z angliny. Musím napsat dobře ten sloh. Matiku snad dávám na trojku, věřím tomu. A doprdele, trojka ze zemáku. To naštve, to hodně naštve, protože zemák potřebuju mít na tu školu dobře ohodnocený stejně jako biologii. Což je můj další kolabs. Mám z ní dvojku, možná spíš ke trojce, ale já chci jedničku. Opět přeceňuji své vlastní schopnosti a dohodla jsem se s učitelkou, že mě vyzkouší na celou látku z tohohle roku a kdyžtak mi dá jedničku. Hehe. Sakra, pak mi hrozí nepěkná známka z výtvarky. A tělocvik... pokud ten týpek fakt známkuje docházku, tak jsem v háji. No.

Podrtženo shrnuto. Jsem v háji, totálně. Celej tenhle týden sedím u kompu, skypuju a píšu si s určitejma lidma (tomu možná věnuju i nějakej ten odstaveček) a nedělám nic užitečnýho. No jo, mám angínu. Teda už ne, ale měla jsem. Takže jsem propásla tejden školy, což znamená, že u zkoušení a písemek, co mě čekají příští týden (a že toho nebude málo) budu mít značné mezery. Bezva. Ale kdybych aspoň nebyla líná jako prase a připravovala se na to... nééé, já radši sedím u blogu a píšu pseudodojemnej článek, bwhehe.
Sázím na štěstí, očekávám ode všech, že mi kompletně celý příští týden budou držet palce.

Hm, to mi připomíná, že za čtvrt hodiny se vrátí domů matka a já jí slíbila, že vyluxuju, utřu prach a uklidím (neslíbila... dostala jsem to jako rozkaz). Samozřejmě jsem ani jedno neudělala, sakra, asi bych to měla jít aspoň rychle zkrámovat... No. Vůbec se mi nechce. Jsem tak děsně líná, nezodpovědná a vypatlaná, jojo, ideální dceruška, která vás vzbudí ve dvě ráno hlasitým výbuchem smíchu (ano, vysoce inteligentní debata na fejsbůku o kmínu, ponožkách a masožravých brokolicí... vedená s týpkem, co rozumí jaderný fyzice, takže vážně zajímavé).

Za všechno můžou mimozemšťani a kmín vás vidí!

Hm, moje vztahová, osobnostní a rodinná krize. Jo, tak u toho bych si mohla odpustit komentář, protože tenhle článek by se mohl dostat do nepravých rukou *paranoidní*. Prostě je to všechno hnusně těžký, komplikovaný a nevyřešitelný.

Život je na nic.

Vážně mě štve, že dřív mi nedělalo problém napsat dlouhý článek a teď se ošívám po prvním odstavci, je to pěkně na starou bačkoru vymáčenou ve slizu z grilovaného čajového šálku. Jehé.

Jednoho dne stejně tu knihu napíšu, napíšu, napíšu. A určitě se donutím napsat ty povídky na přání a tu do té literární soutěže, určitě. Věřím, že si na to vyhradím čas po příštím týdnu. Teď se chci začít učit, aspoň částečně, abych měla lepší pocit, že jsem to aspoň zkusila. Jo, to znamená, že teď si vezmu sešit biologie a půjdu se naložit do vany jako utopenec (hm, potom co uklidím, vyluxuju a kdo-ví-ještě-co-všechno...), třeba se mi povede neutopit. Kdo ví.

Zjistila jsem, že mám opět sklony psát útržkovitý články o ničem, kde v každém odstavci pitvám něco jiného. Takhle jsem to dělala dřív, hustý.

Jinak... na tenhle víkend, jelikož už jsem skoro zdravá mám plány.
a) Naivní plány; učit se a uklízet
b) Realistické plány; očekávát něčí příjezd na nádraží (a pokud myslíte, že víte čí, tak se pletete, o oné osobě jsem se zde ještě nikdy nezmiňovala, na jiným blogu jo, ale tu ne)

A prázdniny. Jej. Pokud mě matka vše nezatrhne, tak... kurva, já nemám snad žádný plány na prázky. Takže vlastně ani není co zatrhávat, krom stanování s Klášou u mý tetičky před barákem a možná Ambrozky. A možná Adrenalin campu. A možná stanování s jednou nejmenovanou osobou, která je zmiňována v bodě bé, ale o tom dost silně pochybuju.

A lidííí... nechtěl by se třeba ještě někdo z blogového světa o prázkách někde sejít? (Extrémní fáze demence, jako bych se neměla setkat s hromadou nových lidí, které jsem tenhle měsíc přes net poznala, z toho je jedna z nich právě ta z bodu bé... teda jednou jsme se viděli. hm, asi třicet sekund)

...opět jsem vyplodila nijaký nesmysl o ničem. No jo. Ale snaha se snad cení, ne? Tak... končím, jdu dělat něco užitečného (možná se koukat na naši novou závislost... s Klášou jsme objevili Jigoku Shoujo a vážně to způsobuje abnormální závislost, stejně jako Kuroshitsuji).

Á... nadpis. Jo. Tak k tomu se dostanu jindy.

S pozdravem
a přáním bolesti
Cass
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Moi Keiniku Sangová | Web | 10. června 2011 v 18:30 | Reagovat

Hlavně Kláše neříkej, že ju kmín vidí, jinak dostane hysterák! Nesnáší všechno, co kolem kmínu jenom projelo. Pokud jde o slezení na prázky, já se klidně slezu, stačí říct kdy a kde a modlit se k jakýmukoliv bohu na planetě, abych měla zrovna volno. Protože moje plány na prázky vypadaj podobně jako ty tvoje - nevypadaj. Vízo, hehe. Hehehe. No to bude dobrá prča, vychází mi dvakrát 3-4 (matika fyzika, jak já je miluju!), ale Moi si věří, že to zmákne na ty tři trojky. Troju z infošky jsem už přestala řešit. No, prostě je to na ...nic. Co si budem povídat, že jo. Měsíc chybíš a seš v prdeli na pět let dopředu, hé. :-D ( poznámka pod čarou: řekla bych, že neztrácím optimismus, jenže on mezitím ten optimismus neztrácí mě)

2 VelííQ | Web | 10. června 2011 v 18:47 | Reagovat

Takžéé... Moc informací moc informací! :-D Líná nejseš sama, myslím, že jsem ještě horší... No možná.. Ten příští týden budu držet palce, to zvládneš! :) Pff... Můžeš být na něčem víc závislá než na Kuroshtisuji? :-D Styď séé! :-D

3 Danny | Web | 10. června 2011 v 20:29 | Reagovat

Ale já pro tebe mám dobré zprávy! :D
Znám další skvělý způsob smrti: neutronové záření.Prostě si někomu řekni (třeba tomu z FB,který rozumí jaderný fyzice =)) aby na tebe hodil neutronovou bombu a ihned zemřeš! Super,ne? :-D
Ale má to 2 vedlejší efekty: ta smrt obsahuje sežrání zaživa (to jako dělá ta bomba :)) a nesmíš být od tý bomby víc jak kilometr daleko,protože to pak umírání trvá 10 minut...
hehe,vím,ničím tvou skomírající osminu dobrého já,ale zajímala ses o způsoby smrti,ne? :-D

4 Omel | Web | 10. června 2011 v 21:48 | Reagovat

Ách jo :( Kašleš na mě :(

5 VelííQ | Web | 10. června 2011 v 21:57 | Reagovat

Ne, tohle anime ne... :-D něco yu yu hu- dál nevím... :D Ale baví mě to... Sice žádný pěkný kluci, ale tak jde to.. :-D Jojo, to mi bylo taky líto, ale nebrečela jsem... :D Nebo jo? Héj, to už si nepamatuju, ale vím, že mi to bylo líto. Fakt? Tak to hoď na blog, ráda se podívám! :)

6 Kláša, Flaška... | E-mail | Web | 11. června 2011 v 0:05 | Reagovat

Tááák na ty prázky se už vážně těším a kmín mě nevidí, kmín tady není!(pokud by tady byl kmín, tak tady nejsem já :-D). Jinak mě uklidnilo, že se známkama nejsem v háji sama :-D

7 Lexie | Web | 12. června 2011 v 13:44 | Reagovat

není co obdivovat, ale přesto děkuju :)

8 Mishell | Web | 15. června 2011 v 8:18 | Reagovat

Opět si postoupila do dalšího kola soutěže o nejoblíbenější mrtvou postavu. Gratuluji a hodně štěstí do dalšího kola, které právě začalo.

9 Lawiane | Web | 3. července 2011 v 20:04 | Reagovat

čtyřky na vízu jsou super, hlavně, když ne pětky. Já mám tři - ty čtyřky :D S tim posíláním víza na střední je to sračka, protože za jednu jedničku a půlroční snahu dostaneš stejně bodů, jako za jednu dobře zodpovězenou otázku v příjmacím testu.

10 paní archivová | Web | 13. července 2011 v 13:27 | Reagovat

Ty se máš.. mně je přes osmnáct a nejvyšší odhad na mě nikdy nepřekročil šestnáctku.. *kysele*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama